rajce.net - místo pro vaše fotografie

Štěpán s Petronelou uspořádaly párty u příležitosti oslav svátku svatého Patrika - patrona Irska. Sešli jsme se v baru Mamitas a to tak, abychom stihli i akci na drinky (1+1). Nicméně hlavním lákadlem se stal Jameson - pravá irská whiskey. Za 4 panáky bylo tričko, za 3 brýle. Na stůl se nám málem všechno nevešlo. Zásoby v baru kvapem ubývaly a dárky jakbysmet. Také jsme si zahráli bingo o zelené ceny. Hlavní cena, kterou vyhrála její autorka, byla bábovka, ale ne ledajaká, nýbrž zelená. A byla moc moc dobrá. Z baru jsme se ještě na chvilku zastavili v Prádelně a pak jsme si to už namířili do postelí...možná... Byla to moc moc povedená akce a doufám, že se bude opakovat:-)

Po organizačních problémech uspořádaly českolipské turnaj v Českém Dubu. No ještě že tak. Jedna sklerotická, liberecká osoba nechala doma dresy. Rychlá rota je naštěstí dovezla včas. V prvním zápase na nás vyběhla Smržovka...nebo my na ni? Každopádně to byl urputný boj. Míčky z našich hokejek létaly kolem soupeřovy branky. Nakonec jsme vydřely výhru 5:4. Pauza mezi zápasy byla dlouhá, proto jsme se nasáčkovaly do aut a odfrčely do Hodkovic na oběd. V místním podniku jsme se poněkud přecpaly a do druhého zápasu jsme nastoupily s plnými bříšky. Těla byla nejspíše koncentrována na trávení a tak jsme velmi rychle prohrávaly 1:4, když jsme v rozmezí 21 sekund obdržely hned tři góly. Nastřelené tyče v utkání jsme přestaly brzy počítat. Míčky se nechtěly a nechtěly dostat do branky. Bitva to byla urputná...naštěstí praskaly jen hokejky. Vyválčily jsme remízu 5:5 a byly jsme rády.

Vyrazily jsme tentokrát na jih do nedalekého Turnova v počtu větším než malém. Dokonce jsme si vezly i fanoušky a další tři dorazili po vlastní ose. V prvním zápase jsme narazily na Děčín, kterému jsme nasázely devět gólů (9:2). Po pauze vyplněné svačinou, fotoshootingem a klábosením jsme vyběhly na Chomutov. Bohužel jsme nepřekonaly rekord v počtu vstřelených gólů. Ukazatel se nakonec zastavil na čísle 15:1. Největší událostí byl Terčin první vstřelený gól...to bylo radosti na Starém bělidle...ehm na hřišti. Z Terky teď opadne všechen stres a začne sázet jeden fík za druhým, takže soupeři by si měli dát pozor.

První turnaj v roce 2012 se konal ve Smržovce. Po počátečních logistických obtížích jsme vyrazily v počtu 9+1. V prvním zápase nás čekala Osečná. Nějak se nám nedařilo. Nakonec jsme uhájily remízu 3:3. Mezi našimi zápasy se utkaly týmy z Ústí a Boleslavy. Ústečtí fanoušci (dva) se snažili motivovat střelkyně a za každý gól si sundali jednu část oděvu. Jelikož se ústečandám dařilo, nakonec odletěly i trenky. Zajímavá vsuvka. Chvíli to vypadalo, že nám nepřijede soupeř. Pár minut před začátkem, ale Děčín dorazil. V první třetině jsme po 30 sekundách inkasovaly. Celá třetina byla podivná, ale do druhé jsme si řekly, co budeme praktikovat a taky jsme praktikovaly. Hned se nám začalo dařit a výsledek 8:2 byl doma.

Po roce se opět přiblížily Vánoce a s nimi i vánoční večírky. Proto i my - florbalistky liberecké Slavie, jsme jeden uspořádaly. Volba po jistém pátrání padla na podnik La Fabbrica. Scházely jsme se pomalu, některé nestíhaly, některé si spletly čas (naštěstí ne datum), jiné chvátaly z práce. Rozdělování dárečků bylo veselé jako posledně. Dokonce jsme si opět zaprskaly a pak se poklidně rozešly domů. Povedený večer.

Po sportovní a pochodové části nadešel čas pro party time. Opekály se špekáčky, párky atd., alko teklo proudem, prskalo se, rachejtlovalo se, pělo se...no prostě se řádně slavilo.

Po očistě následovala druhá fáze oslav aneb jak dostat bandu lidí na určené místo. Zahráli jsme si na stopovanou. Začátek byl u hokejky a hned po pár metrech jsme museli zapadnout do hospody. Jinak by nápověda nebyla. Cesta ubíhala rychle, neb jsme pořád museli hledat šipky či řešit hádanky. Dokonce jsme povinně navštívili i druhého Medvěda. Po pár hodinách jsme dorazili na místo určení a mohla propuknout fáze tři.

Štěpán s Petronelou slavily narozeniny. První fáze oslav sestávala ze sportovního dvojboje družstev. Sešli jsme se na hřišti u vojáků. Trojčlenná družstva se s vervou vrhla či rovnou zakousla do soupeřů v plážovém volejbálku a betonovém nohejbálku. Po vyhlášení výsledků jsme se odebrali k Medvědovi na oběd. Po očistě následovala druhá fáze...

Vydali jsme se do libereckého podzemí. Brodili jsme se, obdivovali krápníkovou výzdobu a celkem jsme si těch několik hodin ve štole užili. Očista byla příjemná, oběd u Prasete také. Pouštění draků na Javorníku bylo jen třešničkou na dortu.

K dalšímu turnaji jsme vyrazily do Chomutova. Dvě auta nacpaná hráčkami frčela do mlhy. Dojely jsme akorát a bez bloudění. Přivítala nás ledová hala. Chvílema jsme se klepaly jak osiky. V prvním zápase nás čekala Smržovka. Zastřílely jsme si a výhra 8:2 byla naše. V dalším utkání se oranžová střetla s červenou. Mladou Boleslav jsme porazily 5:2, ale k výhře jsme se protrápily.

Začal nový školní rok a s ním i Harcovka. Ve svém prvním utkání nastoupili Triskáči proti jakýmsi ufonským Vokurkám. Počet Triskáčů překročil rekord a tak se na Vokurky vrhly tři lajny. Občas vázly nahrávky, ale jinak se Triskáči prezentovali dobrou hrou. Výhra 3:0 je doma.

Začala nám nová sezóna. Premiéru jsme si odbyly na domácí půdě. Pořadatelství bylo pěkně divoké, ale nakonec vše dobře dopadlo. Teda až na prohru s Turnovem. Proti Chomutovu jsme si zastřílely a rekordní výsledek (19:2) byl na světě.

Zakončení sezony společně s plány na novou sezonu jsme projednávaly v baru Mamitas. Happy Hour fakt stojí za návštěvu. Člověk si objedná jeden drink a dostane ho hned dvakrát, takže ještě nemá hladinu a už vidí dvojitě:-)

Vydaly jsem se za turistickýma vizitkama. Grabštejn byl po cestě. Rozhlédly jsme se z věže a pak frčeli k městu. Původní plán zněl: koupit v Hrádku vizitky o vyšplhat na několikery kameny. Plán byl zhacen návrhem paní z ička. Slavnostní průvod v Žitavě byl silným lákadlem (viz předchozí album). Po cestě zpět jsme se zastavily na Kristýně. Nejdříve jsme došly k Trojzemí - pěkně zarostlé plevelem. Rychlé občerstvení u pláže, lehká sochařina a pak cesta domů se zastávkou na Bílých alias Sloních kamenech. Zkrátka bezva den. PS:

Původně jsme chtěly s Kačkou a Jančou chtěly sbírat turistické vizitky, ale paní v ičku v Hrádku nad Nisou, nám podstrčila slavnostní průvod v Žitavě. Koukly jsme s holkama na sebe, zkontrolovaly občanky a hurá do Německa. Dorazily jsme akorát včas, abychom si užily celý průvod. Štěpán by nebyla Štěpánem, kdyby nesbalila německého důchodce....chicht

Po roce se opět konala akce u Švéda na chatě pod horou zvaná Jedlová. Sešli se Triskoleti a další spřátelené osoby a jedno psisko. Akcička více než povedená.

Oslava Honzíkových narozenin

Vyrazili jsme na výlet za lamami tlamami do Lísky. Cestou jsme se nutně museli zastavit v České Kamenici v informačním centru a zakoupit turistické vizitky a to hned tři. Zjistili jsme, že je otevřená vyhlídková věž a také Mariánská kaple, která nás velmi překvapila. Po obědě jsme vyrazili na Zlatý vrch a poté jsme vyšlápli na Studenec. Rozhledna, ze které toho není moc vidět. Pak už hurá na lamy. Cestou domů jsme si ještě udělali krátkou zastávku na Panské skále. Počasí bylo parádní a celý výlet také:-)

Romča uspořádala parádní párty se samými zdravými věcmi - tzn. žádné chipsy, cola, tvrdý alkohol. Všechno jsme ochutnaly. Některé dokonce i tekutou brokolici:-) Jídla bylo tolik, že jsme se všechny přecpaly a stejně ještě zbylo. Moc jsme si to užily.

K poslednímu turnaji sezóny jsme vyrazily letos poprvé do Chomutova. Tým zdevastovaný nemocemi a zraněními byl tvořen šesti hráčkami do pole, jednou brankářkou a jedním koučem. Dvě auta si to přes Litoměřice za dunění českých hitů (aspoň v jednom voze) svištěla směrem k Chomutovu. Dorazily jsme v předstihu. Okoukly jsme zápas Smržovky s Chomutovem (6:2). V prvním a rozhodujícím zápase jsme nastoupily proti Ústí. Ačkoliv jsme nakonec prohrály, předvedený výkon patřil k jedněm z nejlepších v letošní sezoně. Obzvláště Míšin gól v oslabení byl parádní. Po krátké pauzičce jsme se postavily přesile domácích. Na závěr jsme si pěkně zastřílely (8:2). Přepadení s kytičkou bylo moc milé (chomutovským patří dík).V šatně bylo přichystáno malé překvapení...již tradiční šampíčko s jahůdkama. Poslední zápas sehrála Smržovka s Ústím (2:5). Ústí se stalo vítězem divize a postupuje do baráže. Zpět do Liberce jsme některé dorazily přes Litoměřice, některé to omylem vzaly málem přes Prahu. Celý den jsme si náramně užily.
PS: některé fotky jsou od pana Miroslava Berana. Jsou označeny. Díky za ně